Srovnávat letos vydanou novinku "Druhá müza", havířovské kapely BASTARD, s předchozí deskou asi nebude mít moc velký smysl. Její předchůdce, kterým skupina debutovala, vyšel v roce 1994. Byli jsme mladí a neklidní, metalová a v podstatě celá hudební scéna byla někde úplně jinde než dnes a v sestavě kapely zbyl z té doby jeden hrající člen, kytarista Láďa Krečmer. Kdo mohl tušit, že v roce 2020 budeme moct držet v rukou druhou desku kapely, která dlouhé roky v podstatě neexistovala.

Dva roky po jejím comebacku v roce 2015 se sice objeví EP "Bastard... na start!", jako předzvěst nového alba, ale až nyní vychází deska o jedenácti heavy rockových chodech, umně zabalená do slušivého digipacku. Výborně graficky zpracovaný obal je tím, co mě zaujalo na první pohled. I mazaně podaný název s přehlasovaným písmenem ü. Nahrávku produkoval Djordje Erič, točilo se ve studiu Citron a studiu Sklep, takže po zvukové stránce, jak se dá předpokládat, album nijak nestrádá.

Nějakou dobu před vydáním desky proběhly v kapele určité personální změny, o kterých už bylo na internetu napsáno dosti. Z kapely odchází zakladatel a zpěvák Láďa Tomis, ale tato záležitost je vyřešena poměrně rychle. Zpěvu se ujal kytarista Pavel Škarpa a právě jeho hlasový projev je v současném BASTARDU nemalým překvapením. Vokál dodává všem jedenácti skladbám potřebnou jiskru, kterou rozžehne hned úvodní "Gladiátor". Skladbu kapela vypustila ven jako první v podobě lyric videa před vydáním desky a tento song zároveň patří k tomu nejdravějšímu na desce, i když nějaké svižnější kousky se v tracklistu alba ještě najdou. Třeba "Zombie (Market show)" o zoufalých závodech s košíky mezi regály nebo "Nakažlivej stav" pro všechny ty, kteří navěky propadli rock'n'rollu.

Krom jedné písně se Pavel podílel i coby autor hudby nebo textu v každé ze skladeb. Povedená je i balada "Osudy", kde se jedná o duet, ovšem informaci, která zpěvačka ve skladbě s BASTARD zpívá, v bookletu nenajdeme. Znalci zřejmě poznají Lucku Roubíčkovou z pražské formace Black Bull. Na refrén songu "Je to tvá vina", legendárního Olympicu, jsem si vzpomněl při první sloce skladby "Klínem klín", ale jakmile se skladba rozjede, zde odvedenou kytarovou práci je radost poslouchat. Závěrečná hitovka "Nejvyšší čas" je s úvodním "Gladiátorem" to nejlepší, co pro mně bylo na desce k slyšení.

Když to mám celé nějak shrnout a dojít k nějakému hodnocení, záleží na tom, pro koho je produkce BASTARDU určena. Pro hudební fajnšmekry neustále hledající v muzice dávno objevené nemusí tahle deska být něčím, co jim bude hodno tlačit nadvakrát do uší. Pro ty posluchače, co mají rádi poctivě odvedený, český hard rock a metal, může být zase velice příjemnou společností.